Dne 26. ledna 2023 jsme se v rámci projektu FMP „Sdílejme zkušenosti“ CZ/FMP/11b/10/140 opět vrátili domů na jižní Moravu. V pořadí devátý, předposlední kulatý stůl, proběhl na zámku ve Strážnici s tím, že jsme se věnovali různým aspektům vývoje krajiny podél dnešní slovensko-české hranice za zhruba posledních dvě stě let.
Přednášející paní Potyková podala účastníkům velmi komplexní pohled na společné atributy života lidí žijících na moravsko-slovenském pomezí od doby zrušení „roboty“ v létě roku 1848. Velmi přitažlivé byly příklady podobných prvků oblečení, architektury, jazyka, každodenních zvyků i zavedených tradic (svatba, křest apod.). Vzhledem ke skladbě účastníků bylo okamžitě možné reagovat na představené jazykové specifika, rozdíly ve výslovnosti některých hlásek, malé, ale jasně zřetelné drobnosti v nářečí na malém území. A taktéž podobnosti v tradičním obdělávání půdy, luk a lesa, chovu hospodářských zvířat a pěstování tradičních plodin.
V rámci diskuse zazněly úvahy o různých podobách obdělávání půdy, přístupu k loukám či lesům v našem regionu, rostoucí problémy, které způsobuje rapidní úbytek lidí, kteří jsou ochotni a schopni manuálně pracovat v oblasti zemědělství, lesnictví, ochrany životního prostředí, zachovávání lidových zvyků a tradic. Zazněly i myšlenky, jak by se obec s relativně malým počtem obyvatel, ale bohatou historií, mohla stát vyhledávaným místem. Nikdo nerozporoval ani nezlehčoval složitost financování aktivit spojených s udržováním tradic a s rekonstrukcí původních krajinných prvků, ale určité prvky optimizmu, že se situace zlepší, tu existují. Jde o vytváření dotačních podmínek a rostoucí změnu chování, zejména u mladé generace, pro kterou je ekologie, ochrana přírodního a kulturního dědictví něco více než líbivá slova nebo reklamní slogany.
I tentokrát kulatý stůl ve Strážnici primárně neřešil vážné výzvy, kterým čelí samosprávy v sociální, ekonomické, či ekologické oblasti, ale ukázal na společné kořeny obyvatel z obou stran řeky Moravy, velmi podobný pohled na přístup k ochraně kulturní krajiny, mnohovrstevné hledání možností hospodaření na půdě, udržitelnosti mezi hospodářskou činností a ochranou přírodního a kulturního dědictví našich předků. A přítomní zástupci obcí se shodly na tom, že v rámci tohoto společného dědictví můžeme a budeme připravovat společné projekty do přeshraničního programu Interreg k česko-slovenské spolupráci.
